Reklama
 
Blog | Jaromír Hájek

Stalinova hra II (

(Hloupost  západních  politiků a tragedie naivních  umělců )Politici byli ve třicátých letech opravdu hloupí, neinformovaní a též naivní. Na rozdíl od umělců, které je s jistým váháním možno i pochopit, politikům nelze odpustit. Mají informovanost v popisu práce. Kulturní levice  naprosto selhala a přesvědčena o „vlastní pravdě“ a  velkém poslání  šířit pokrok  zavírala oči, protože nechtěla přijít o své iluze. Její intelektuální účast na hrůzách  páchaných bolševiky je velmi smutnou kapitolou uměleckého  světa . Autentické příklady, které  jsou dále uvedeny a kterých bolševická propaganda  dále používala jsou dnešnímu čtenáři možná  k smíchu  -   ale spíše k pláči.

Pověstné Moskevské procesy byly zcela zmanipulované a jejich napodobení proběhlo po válce ve všech „lidových demokraciích“ a také v tehdejším Československu. Lion Feuchtwanger byl v roce 1937 přítomen přelíčení s Pjatakovem, které vedlo k dalším procesům  počínaje Bucharinem  . Hned o tom napsal knihu  Moskva  1937, kde prohlásil : „Neexistuje žádný důvod se domnívat, že na soudním řízení je něco vymyšleného nebo umělého“. Stalin dal  knihu okamžitě přeložit  a  vyšla  v Moskvě v listopadu 1937. Jeden výtisk vnutil nešťastnému Bucharinovi  v předvečer procesu k dovršení jeho zoufalství. Přizvukoval i  americký velvyslanec  Joseph E. Davies . „ Předpokládat , že obvinění  jsou falešná  by  u  žalobců vyžadovalo geniální tvůrčí fantazii, jakou měl Shakespeare“. Později se ukázalo, že tento pán byl od Stalina uplácen  dary , většinou uměleckými předměty. Z umělců, kteří „Procesy“ považovali za spravedlivé   je možno uvést  na příklad tato jména : André Malraux, Bertold Brecht, Bernard Shaw, Romain Rolland a další.  …..

Reklama

Spisovatelé  ,  ani židovští , nevěděli nic  o  Stalinově  silném antisemitizmu.  Nebylo známo, že poslal do gulagu přes šest set spisovatelů , z nichž mnozí , jako Isaak  Babel  a  Osip Mandelštam  tam zahynuli.  Nechal stáhnout z oběhu miliony knih , které  dal  spálit , na rozdíl od Hitlera nikoliv veřejně.  Roku1949 dal  zatknout Molotovovu ženu Polinu  a  vykázal ji do  Kazachstánu. Jako židovka byla obviněna ze „sionistického spiknutí“ . Také  poslal do vězení manželku předsedy prezidia Nejvyššího sovětu Michaila Ivanoviče Kalinina.

H.G.Wells   „ Nikdy jsem se nesetkal  s upřímnějším, spravedlivějším a poctivějším člověkem“.   Hewlett  Johnson, děkan z Canterbury se vyjádřil, že „ Stalin vede svůj lid novými  a  neznámými cestami demokracie“ je to „laskavý genius“. Fysik  J.D.Bernal se vyslovil uznale o jeho  „hluboce vědeckém přístupu k všem problémům“ a jeho „schopnosti  vcítění“ . Pablo Neruda řekl „Je to dobrosrdečný  a zásadový člověk.“  Americký velvyslanec J.E. Davies  referoval, že „Stalin se zasahuje o liberalizaci ústavy“. „ Jeho  hnědé oči jsou nesmírně moudré a laskavé, každé dítě by mu rádo sedělo na klíně a pes by se k němu lísal.“ Spisovatel Emil Ludwig shledal, že je to  „člověk, jehož péči bych bez váhání svěřil výchovu svých dětí“.

Za války kvetlo spojenectví demokratů se stalinisty, i Hollywood přispěl příhodně romantickými opusy. Naivita, neschopnost či neochota odložit růžové brýle zde zapůsobila a  z mordýře Stalina se stal dobromyslný strýček Josef, „s nímž já si poradím“. („I can handle uncle Joe“ – F.D. Roosevelt    jeho slova.) Týdeník Life, jeden z mohutných mediálních pilířů americké kapitalistické demokracie, v roce 1943 informoval miliony svých čtenářů, že NKVD, která se svou předchůdkyní OGPU měla v režii krvavé čistky a teror třicátých let, je taková jen „ obdoba naší FBI“.

Franklin Delano Roosevelt  Stalinovi  až dětinsky věřil  a obdivoval  ho. Při návštěvě „odborníka na Evropu“  Dr. Edwarda  Beneše jenom uslyšel  to, co si přál  slyšet  : Povídačky o konvergenci, cestě SSSR k liberalizaci  a  podobně. Oba dva prezidenti si ke konci života trpce stěžovali, jak je Stalin obelhal.   Těžko říct, jak to  ten kavkazský hrdlořez  dělal, že mu všichni tak  ochotně naletěli. Určitě  byl dobrým psychologem  a u Beneše vycítil, že  chce  být  hlavně prezidentem a uznávaným světovým politikem. Předstíral proto nesmírný zájem o  Benešovy postřehy a doporučení .   Podle tvrzení Poláků a Pobaltských republik Beneš dokonce vynesl důvěrné informace , o jejich exilu. Jen těžko lze pochopit, že Beneš , který přece o Stalinových zločinech věděl  se nechal jím tak  manipulovat.

Po vítězném konci války byli propuštěni všichni vězni z Hitlerových koncentračních táborů  a Dwight D. Eisenhower  vydal rozkaz obyvatelům německých měst k povinné prohlídce těch hrůzných míst.

Nic takového v SSSR  neproběhlo. Naopak lágry gulagu po válce  praskaly ve švech. Byli zde  nově umístěni sovětští  vojáci, kteří upadli do německého zajetí  a  tisíce lidí namátkově odvlečených z obsazených území. Skutečný počet lidí odvlečených do stalinských koncentračních táborů z území předválečného Československa činí asi 37 tisíc (číslo zahrnuje i příslušníky českých menšin z dnešní Ukrajiny).Stalin potřeboval stále nové otroky např. pro těžbu zlata na Sibiři, protože   vězni v drsných arktických podmínkách  brzy umírali.  Ruské koncentráky byly oficielně zrušeny až v roce 1960.

Část  velmi mladých lidí na západě je silně proti-americká. Důvod jejich „vzpoury“ lze pochopit, jako generační vzpouru a jako odpor vůči  hegemonizmu.  Ameriku chápou  jako rozpínavou velmoc .

 Amerika je  však v naší civilizaci  přes svá pochybení  jediným garantem svobody.

Co jsem nepochopil je příklad anti-amerikanizmu, ke  kterému dospěl jeden velmi vzdělaný pán . Osobně jsem byl  na přednášce filozofa E.K. , který překrásně hovořil o demokracii. Při diskuzi však z něho vypadla věta : „Za všechno zlo  v současném světě mohou Američani !“ Je  třeba podotknout, že ve věku patnácti let uprchl s rodiči před komunizmem do USA. Tomuto bezdomovci  poskytla americká vláda velmi dobré vzdělání  a  následně získal výborně placenou práci .

FSB, dříve KGB  je  též velmi dokonalá instituce pro dezinformace. Dlouhé roky se jí dařilo zakrývat zločinnost Sovětského svazu  a  nyní úspěšně rozpoutává anti-amerikanizmus. Příklad o dokonalé dezinformaci,  je z poslední doby. Celý svět viděl díky televizi útok  z 11.září, v přímém přenosu, ale mistři z KGB to nevzdali. Na internetu koloval „vědecky“ vyrobený dokument, který „dokazoval“ , že vlastně Američani si Dvojčata zničili sami. Paul Josef Goebels  ve srovnání s KGB vypadá jako amatér. A teď dokonce  jeden z hradních exotů  pan Petr Hájek, na toto téma vydal knihu ! A jeho šéf mu ji pochválil. Zde snad přijde vhod ocitovat výrok z předscény Osvobozeného divadla, kdy na otázku „ A proč to dělaj?“, odpovídá  Jan Werich:  „Částečně z blbosti a částečně za cizí peníze.“

Dnešní Rusko dává dětem učebnice dějepisu, kde je Stalin označován za dobrého managera, který se musel uchýlit k extrémním prostředkům . Je možno vůbec důvěřovat zemi, kde v podstatě omlouvají  největšího vraha všech dob  a kde velká část obyvatelstva Stalina uctívá? Jestliže na kontě Hitlera je asi 20 miliónů  mrtvých , Stalin má na svém kontě asi trojnásobný počet zavažděných obyvatelů  SSSR , umučených NKVD,  zavražděných v Gulagu  a  usmrcených  při uměle vyvolaných hladomorech. (Uměle vyvolaný hladomor je  zde  v dějinách lidstva  použit po prvé.)  Pro Stalina byl teror  mnohdy samoúčelem  a  projevem  paranoických stavů. Své poddané hubil  po miliónech jako nějaký hmyz.

Společnost v Rusku  neprošla vývojem, jako ostatní Evropa , která přes osvícenství   a  liberalizmus dospěla  k demokracii. Vývoj Ruska vedl od  carského absolutizmu k ještě krutější bolševické diktatuře , až dospěl ke dnešní „suverenní demokracii“, jak to nazývá pan Putin. „ Jenom se vymění papachy  a  jede se dál“. Komunizmus je mrtev  a  v Rusku byl zaveden kapitalizmus, který však připomíná spíše 19.století. V čele je vzdělaný analytik KGB, který není šílenec , jako Stalin a   dělá i rozumné věci. Ale žádná politická opozice zde nemá šanci. I když   jisté svobody, alespoň pro formu jsou zachovány , prostor pro demokracii je neustále zmenšován. Občanská společnost  je administrativně paralyzována  a svobodné odbory jsou brutálně potlačovány.Nepohodlný novinář kritizující Kreml  končívá s kulkou v hlavě od  neznámého vraha.  Připomeňme si Annu Politkovskou    Čest její památce !  Přesto všechno jsou Rusové  velkým národem, který dal světu  mnoho vynikajících  a  statečných lidí.  A to je  naděje do budoucnosti.

Poznámka :

Velmi mnoho lidí, kteří prošli „socialistickým školstvím“  informace o Stalinovi nezná a  v mnohých případech je to nezajímá.  Neznalost minulosti by se nám však  mohla  vymstít. Věřme tedy  v  naše školství a  jeho výuku dějepisu.

Prameny :   Dějiny 20.století    Paul Johnson

                    Respekt