V noci , z 23. na
24.srpna se v Kremlu konala hnusná pitka . Ze vzpomínek Ribbentropa : „ Cítil jsem se, jako mezi svými Parteikamaraden,
jako mezi starými nacistickými přáteli.“ Stalinův
přípitek Hitlerovi : „ Já vím, jak německý národ miluje svého Vůdce. Je to velký člověk. Rád bych připil na
jeho zdraví.“ Najednou objevili, že mají společné cíle, metody, chování a
především morálku. Právě v té době
bojovaly miliony komunistů proti nacizmu , někteří z nich za ostnatými dráty koncentračních
táborů a ve Stalina věřili . Na důkaz dobré vůle předal dokonce Stalin uvězněné
německé komunisty Hitlerovi a paradoxně některým zachránil život, protože
v gulagu byla jejich smrt zcela jistá.
Dále Molotov z pověření Stalina vedl s
Ribbentropem i jednání o „ Paktu čtyř velmocí“
( samozřejmě včetně tajné doložky
jako pakt R+M ) : Německo , Itálie,
Japonsko a Sovětský svaz si stanovili „ Přirozené sféry vlivu“. (Viz memorandum ze dne 13.listopadu 1940)
To už bylo dělení vlády nad
světem. Časová následnost
postupu obou diktatur podle dohodnutého Paktu R+M je následující :
Po pádu Francie nařídil Stalin
Molotovovi poslat Hitlerovi nechutné
blahopřání ke „skvělému úspěchu
německé armády “. A v těch
letech bojovala proti Hitlerovi pouze
osamocená Anglie.
Je paradoxní, že obě diktatury deklarovaly,
že jsou socialistické a že přinášejí blahobyt dělníkům a rolníkům. Je to skvělá
ukázka , jak i šlechetný ideál socializmu lze zneužít pro páchání zla. Hitler
od začátku sliboval výstavbu příkladného sociálního lidového státu, v němž
budou jednou provždy odstraněny sociální třídy. Nacionální socialismus
předpokládal historické vítězství proletariátu a buržoazie byla nahlížena jako
nedůstojná odumírající třída. Stát podporoval rodiny s dětmi, poměrně
rychle snížil nezaměstnanost a poskytoval různé sociální „výdobytky“, jako příspěvky
na činži, sociální pojištění, pomoc při splácení hypoték,levnější uhlí a
brambory a pomoc studujícím dětem. Vyvlastnění majetku Židů a kobylkovité
vyžírání obsazených zemí byla druhou částí této mince.
Naše země mají s tímto typem
„socializmu“ vlastní trpkou zkušenost. Sověti k nám poslali poradce Lichačova
s Makarovem (to nebyli hokejisti), jako odborníky na pořádání soudních
rituálů podle stalinského receptu. Zastrašená
veřejnost nevěřícně zírala na šarády podivných přiznání s následkem
smrtícího kolotoče, které byly kopii procesů třicátých let v Moskvě.
( Lágry vybudované našimi komunisty si v ničem nezadaly
s těmi nacistickými,či sovětskými, i ten nápis na vstupní bráně byl
překladem – Arbeit macht frei – PRACÍ KE SVOBODĚ.) A hádanka : Jak
se jmenoval největší koncentrační
vyhlazovací tábor na území Evropy ? Jeho
jméno není Osvětim, nýbrž Vorkuta . Sovětské gulagy byly zřizovány blízko
polárního kruhu a sověti tedy nepotřebovaly
žádný B-cyklon . Zde si vystačili
s mrazem a nedostatkem jídla.
Sovětská propaganda
se později snažila vše
zastřít :„ Stalin se spojil s Hitlerem jako východisko z nouze ,aby získal čas
…“ A vyučovalo se to téměř půl
století na našich školách a lze předpokládat, že někteří pedagogové tak vyučují
dodnes. To ovšem neodpovídá skutečnosti. Mezi roky 1939 a 1941, Stalin doslova živil německý „Blitzkrieg“
Evropou dodávkami ropy, surovin a
potravin . Věřil bezmezně Hitlerovi a
úzkostlivě se snažil plnit všechny podmínky. Nepřipravil vlast na možný
útok –
na příklad polovina sovětského letectva byla zničena na zemi a
Němci při svém rychlém postupu zničili a
ukořistili i většinu tanků.
Obě diktatury měly v čele
své zrůdy, ty německé jsou notoricky známé ne až tak ty ruské. Na příklad rozkaz k popravě všech zajatých polských
důstojníků a bylo jich v Katyni povražděno 24 000 podepsal 5. března 1940 Stalin, Berija, Kaganovič, Kalinin, Molotov a
Vorošilov. V době, kdy se v Rusku formoval Polský armádní
sbor v síle osmi divizí se hledali polští důstojníci , kteří se měli
stát jádrem armády a nebyli
k nalezení. Vědělo se jen, že byli umístěni ve třech internačních
táborech. Stalin však tvrdil, že o nich neví, že se někam asi ztratili.
Před 68 lety, v sobotu dne
21.června 1941 byla velmi teplá noc. Nedlouho před půlnocí přejel přes veliký
pohraniční most na Bugu v Brest-Litevsku dlouhý nákladní vlak , naložený
zbožím pro Německo. Dvě světla na jeho
služebním voze mizela na západě. Pak se rozhostilo ticho, rušené jen symfonii
miliónu žab, vzpomínají pohraničníci.
V neděli ve čtvrt na čtyři ráno, s toto idylou skoncovaly
tisíce německých děl a požáry, které ještě před svítáním osvětlily oblohu.
Spojenectví Stalina s Hitlerem bylo ukončeno
22.června 1941, kdy se po napadení wermachtem ocitl
Sovětský svaz v
podstatě nedobrovolně v táboře
demokratických států.
Prameny:
John Lukacs : Červen
1941
Toman Brod : Pakty Stalina s Hitlerem